Domácnosti, které mohou vytápět dřevem, se jím už teď v nebývalé míře předzásobují na příští topnou sezonu. Zároveň se ale dřevo vytěžené kvůli kůrovci nadále ve velkém vyváží do zahraničí. Cena dřeva tak proti situaci před třemi lety vzrostla na více než trojnásobek.
„Ještě v roce 2019 byla průměrná cena dřeva 853 korun za kubík a museli jsme jej dávat i do meziskladů. Při tak malé poptávce byly zisky minimální. Letos je situace naprosto opačná. Kdybychom měli dříví osmkrát více, bez problémů bychom jej prodali,“ řekl Právu mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
V prvních čtyřech měsících roku prodávali dřevo s průměrnou cenou 2152 korun za metr krychlový, v květnu už se cena zvýšila na 2600 korun, stavební dřevo stojí kolem 3000 korun za kubík. „A zájem je stále značný,“ dodal Dvořák.
Podle něho míří dvě třetiny dřeva z šumavského národního parku na pily v Česku, a třetina míří přímo do Rakouska a Německa. I z pil ale pak jde velká část na export.
„Máme vlastní lesy a provádíme těžbu i pro jiné vlastníky. Dodáváme českým lidem naštípané palivové dříví, ale nejvíce dřeva jde ven a z toho nejvíce do Číny. V některé dny je to i deset vagónů,“ potvrdil Právu jeden z šéfů velké pily ve východních Čechách.
I mnoho Čechů své zásoby zvětšuje ve velkém. „Dříve si lidé palivové dřevo vozili domů na vozíčku, teď si i soukromé osoby objednávají kamiony. Na větší objemy už máme rezervace i pro příští rok,“ potvrdil Právu Richard Havelka z městské Správy veřejného statku v Plzni.
V roce 2019 byla průměrná cena 853 korun za kubík. Minulý měsíc se zvýšila na 2600 korun Jan Dvořák, NP Šumava
Kubík naštípané sypané borovice u plzeňského veřejného statku vyjde na 1100 korun, dub stojí o 400 stovky více.
„Na deset zim“
„Letos si chci postupně udělat zásobu na deset zim. Místo na to mám a je lepší mít úspory ve dřevě než v penězích. Za čtyři, pět let možná palivové dřevo téměř nebude, všechno se vytěží, a hlavně vyveze. Čekám, že příští rok bude kvalitní dřevo klidně i za cenu přes pět tisíc korun za kubík,“ míní jeden z hospodářů nedaleko Sedlčan.
Méně žádané dřevo, jako je olše nebo osika, se ale téměř nezdražovalo. „Prostorový metr sypané osiky stojí osm set,“ dodal Havelka.
Nedostatku dřeva se také neobává: „Smrkové dříví máme kvůli kůrovci a také z probírek, teď musíme navíc zpracovat polomy po vichřicích.“ Problémem je podle něho spíše nedostatek lidí na práci i mechanizace, protože počty byly, jak dodává, nastaveny na „mírový stav“ a nikoliv na tak velikou poptávku.
Zdražilo i uhlí
V důsledku zdražování energií a války vzrostl také zájem o uhlí a s ním i ceny.
„Palivové dříví není vůbec a černého uhlí je málo. Cena je 1200 korun za metrák, oproti loňsku se cena zvedla o 100 až 150 procent,“ shrnul pro Právo jeden z vedoucích v uhelných skladech v Třinci.
„Zájem o uhlí je velký. To černé zdražilo o 100 procent, hnědé o 30 procent, brikety o 20 až 30 procent,“ potvrdil majitel ostravské firmy Karbotrade Karel Holuša.
Podle něho je český trh krácen, protože většina černého uhlí jde z Polska, a tam mají sami málo pro sebe. „Co se týká briket a hnědého uhlí, tak by to relativně asi mohlo být s dodávkami v pohodě,“ odhadl Holuša.
Podle Tomáše Poulíka ze společnosti Ekopaliva Hostěrádky se ve velkém exportuje i biomasa a pelety.
Původní článek zde: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/drevo-stoji-trojnasobek-lide-se-zasobuji-40400757